Cestování pro mě není životní změna

Odcestovat někam na dlouhou dobu znamená dost velkou životní změnu… Já to tak ale moc nevnímám. Vnímám totiž cestování jako přirozenou část mého života a nějak mi nepřipadá ”wooow”, když někdo například řekne, že byl na Fiji a pracoval tam online…. 

Cestování je dneska už tak rozšířená a běžná věc, dá se provádět tak levně, že ho vnímám jako přirozenou součást mého života. Ano, těším se na poznávání nových míst a láká mě to, ale ne za vidinou něčeho lepšího. Nejdu na cestu kolem světa hledat životní štěstí, lásku, ani nic podobného, to vše už totiž dávno mám…

Bermudy

Když u nás před několika mnoha lety byla teta Káťa (mamčina sestřenka), která ještě s tehdejším přítelem dost cestovala, a vykládali nám, jak každý rok jezdí třeba i třikrát pracovně na Bermudy, bylo to pro mě wooow.. Supiš, Bermudy, jaké to tam je? Potápěli ste se, fakt? Takové to průzračné moře, to musí být pecka! I Bermudy – to zní exoticky, jako ty šortky, no přece bermudy… Ale jo, já se i dnes zasním a představuji si, jak se ten člověk asi tam a tam měl. Velice ráda si s každým o cestování pokecám a dychtím po jeho informacích a zážitcích. Tys byla na dovolené na Kypru a spojila jsi ji s prací? A co děláš? No jo, spojila, pracuji totiž přes internet. A věřte, nebo ne, ten kdo chce, si podle mě taky práci svých snů najde, stačí chtít. Ale to asi dávno všichni víte. Nebo že by ne?!

Když se chce, všechno jde

Když jsem to začala letmo rozšiřovat kolem sebe, že se chystáme odcestovat, tak jsem na to slyšela různé názory. Převažovaly však slova: jééé, já vám závidím! Taky bych chtěla, ALE… Jaké ale? Tak chceš, nebo ne? Vždycky se snažím lidi povzbuzovat, ale začínám pomalu chápat jednu věc: když někdo něco (opravdu) chce, udělá to / když někdo něco nechce, neudělá to. Jak prosté, asi jak facka. Tento článek nebude takový ten motivační, nebojte. Jen vám chci nastínit jen můj pohled na věc.

Všichni cestují

Cestování je pro mě běžná věc, jak kdybych šla do kina. A hlavně: potřebuji to, je to jako droga. Miluji letiště, uplně nejvíc. A ten pocit, že někam jedete, je super, takové to vzrušení, co tam objevíte, jaké bude místní jídlo, jaké bude počko, co surf, lidé, … Ale že bych z toho byla uplně overexcited se zrovna říct nedá… Jak už jsem řekla na začátku: žiju tím. Vždyť dnešní mládež cestuje jak nikdy dřív a daleko víc a víc lidí pojí cestování s prací. Dobrodružství na cestách? Jasně, jasně že je. Ale vemte si jednu věc: všude na světě žijí lidé. Jakým způsobem je už druhá věc, ale jsou to lidé, jak se říká z masa a kostí – jako my.

Co z tohoto článku máš tedy pochopit? To, jak tuhle ”žitovní změnu” vnímám. Těším se brutálně na spoznávání nových kultur, objevování nádherných pláží, třeba jako téhle

na místní jídlo a pití, na pohodičku, na surfování, na jógu, na psaní článků a točení videí, focení úžasných fotek, na teplo, prostě na všechno. Ale že bych to brala jako životní změnu? Ne. Já jsem ok na každém místě, kde jsem a vzhledem k mé práci nejsem vázaná ani na místo, a tak stejně pendluju. Bydlela jsem už na různých místech i dlouhou dobu (Mallorca, Valtice, Brno, Praha, Kypr, Londýn, Trenčín). Takže změna místa bydliště pro mě taky není žádná exotika, jako třeba pro Marušku, která celý život bydlí doma a teď si zkusí delší pobyt na Novém Zélandě…                            

Ani před ničím neutíkám, pro někoho je totiž život v jiné zemi, nebo delší cestování jako únik za hledáním štěstí, lásky, přátelství. Tohle já, naštěstí, všechno mám. A podle mě to má skoro každý, jen si to málokdo uvědomuje. Štěstí člověk stejně musí najít jen sám v soběI u nás se dají objevovat krásná místa (beztak ta nejkrásnější!), tu největší lásku dostáváte stejně od rodiny a od těch nejbližších a pokud vám není s partnerem dobře tady (myslím tím problémy ve vztahu), tak byste neměli čekat na nějaké až – až budeme v Thajsku popíjet koktejly, nebo dobrovolničit na Hawaii. Tyhle věci by podle mě měly být ok už tady…

Takže to je tak vše, co jsem vám tím chtěla říct. Žádná velká změna se u mého bytí nekoná, za ničím se neženu. Umím žít přítomným okamžikem, proto nečekám na žádné AŽ (tohle slovo je brrrrRRrRr). Stejně se nejvíc budu těšit ze všech momentů proto, protože je budu sdílet se svojí láskou, bude nás to stmelovat, budeme se společně smát, plakat, objevovat, následně vzpomínat, a tak podobně.

Jak se říká: je jedno, kde jsi, záleží na tom s kým tam jsi! Souhlasíš?

Facebook Comments
 


1 thought on “Cestování pro mě není životní změna”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *