Jóga… a pocity začátečníka

Svalovica třetího stupně, druhá největší v mém životě (kam mi paměť sahá), tu první jsem měla na prvním tréninku boxu. Ale i velice příjemné vyčerpání, na druhou stranu množství energie, pozitivní myšlenky, takový ten neustálý potutelný úsměv na tváři a dokonale protáhnuté tělo… Tak přesně takto jsem se cítila po první hodině Power jógy 🙂 

Na úvod bych vám chtěla říct, proč jsem se rozhodla napsat článek právě o józe.

Mám pro to 3 důvody:

  1. Abyste se dozvěděli něco dalšího o mně a mých zálibách
  2. Abych se jednou zasmála tomu, jak jsem jógu vnímala na začátku mé ”jogínské kariéry” 🙂
  3. Abyste začli taky cvičit jógu, protože je fantastická!!!!

Jak jsem se k józe dostala

V lednu 2017 mě napadlo začít cviči jógu. Mě tak celkově napadají v průběhu roka různé myšlenky, co chci dělat, v tomto případě různé sporty. V létě dva roky dozadu to byl tennis, loni zase beďas, a tak různě. Chceme s Marťou prostě pořád zkoušet nové věci. No a hlavně jsme se tehdy čerstvě vrátili ze Srí Lanky, kde jóga dýchala téměř všude kolem. A tak jsem zadala do googlu jóga Trenčín no a ten den jsme šli na naši první hodinu. Začala jsem Hatha jógou, vlastně proto, že středa byl jediný volný den, zbytek dnů už máme vyčleněné pro jiné sporty, no a ve středu byla v rozvrhu zrovna Hatha jóga, která je mimochodem vhodná právě pro začátečníky. No a hned po první hodině jsem byla nadšená! Možná je to taky o lektorech, ale myslím si, že lidé, kteří to s jógou myslí vážně, tak budou smýšlet převážně stejně a budou to tacoví ti pozitivní lidičkové, ze kterých sálá pohoda a dobrá energie 🙂 Například v Trenčíně je lektorka Monika, naprostý profesionál. Sálá z ní hrozně příjemná energie a pozitivita a takové lidi já moc ráda 🙂

Jak probíhá hodina (power) jógy mýma (začátečnickýma) očima?

,,Je tu celkem dost lidí. Nebudem se kopat? Na okraj podložky a nohy mám dát na vzdálenost jak je moje pánev široká. To je asi takto? Ne. Trošku víc. Míň. A pozor, už mám mít ruky ve zpažení. Kolečko ramenama vzad, ramena tlačit od uší a nadol. A jak mám proboha vystřít ty ruky a tlačit je nahor, když ramena tlačím nadol? Ajo, už asi jo. Vzpřímit hlavu, podsadit pánev. Sakra, nestíhám, teď plný předklon, ruky na podložku a pravá levá noha skok do desky. Desky? Co to je, musím se podívat kolem sebe.

Aha. Monika zamnou jde a opravuje mě: podsaď tú pánvu, vystri chrbát, hlava v predlžení. V predlžení. Ajo takto.

A teď čaturanga. Co to je? Zase koukám kolem sebe. No tyvole. Už jenom dva hluboké nádechy a výdechy! Jak mám u toho stíhat asi dýchat, když se mi třepou ruky jak prase a břicho je v jednom ohni?!

Pes hlavou hore (nebo tak ňák). Wtf co to zas je. Zase koukám kolem sebe. Fuuuu, to je celkem nářez!

Vedro jak v řiti. Začínám se potit.

Skok do strechy, paty nazem. Auuuuu hořííím! Pravá noha hore, pořád nesmím zapomínat dýchat. Jak se mám asi sousředit na tolik věcí naráz? Tak, tohle mi de. Předvedu se trošku a ukážu, jak jsem ohebná!

Dávám teda nohu nahoru. Jde zamnou Monika a vidím, že mě zase chce opravit, se nezavděčíš! Říká mi: ,,vystri tu nohu a tlač do špičky, keď ju chceš dávať tak vysoko”. Hmm aha, chápu. Chtěla jsem jenom trošku zamachřit.

Jdeme do pozice bojovník dva. Zas nemám ani šajnu wo co gou. Ale Gabka předemnou to asi dělá dobře, opakuju po ní. A už to jede, šupec a nářez věcí, které máme stíhat dělat – poznámka – ZÁROVEŇ!

,,Vystri chrbát, ramena od uší a nadol, aktívne paže, vystri prsty, koleno nad členkom (členok je kotník kdybys nevěděl, taky jsem dřív neměla jasno!), poď nižšie v tej pozícii, ale stále koleno nad členkom. Vystri zadnú nohu, aktívne paže!! Podsaď pánvu, pravý bok tlačíme doľava a ľavý zas doprava. Vystrený chrbát. Nezabudnite stále dýchať! Úsmev! :-)”


Surfování očima Čechů – na obrovských vlnách!? 🙂


To, co jsem tu popsala není 10 pozicí, ani jedna, ve které jste 5 minut. Tohle všechno se totiž musí stíhat u každé pozice naráz! No co, není to na posr…? 🙂 🙂 🙂 

Tento článek píši po mé – slovy – čvrté hodině Power jógy a na rovinu vám tvrdím, že jsem se nikdy líp necítila! Nejen, že se mi neskutečně protahuje tělo a já hodinu co hodinu posouvám své limity ohebnosti, ale i když na volejbale dvě hodiny v kuse běhám jak ocas za míčem, nikdy nejsem tak spocená jako po každé hodině jógy (rozuměj, že ze mě nelije jak z prasete, ale prostě se trochu lesknu).

Na konci hodiny ještě příjemné napnutí celého těla a následné uvolnění. Monika nás obchází s takovým olejíčkem, který nádherně voní, a trošku nám promasíruje obličej a ramena. Blaženost, naprostá. Potom je chvilku ticho a Monika začne rozprávať takové duchovní řeči, že si máme vážit sami sebe, například. Cítím se skvěle a pozitivně nabita energií. Potutelný úsměv už naskakuje. 

Na závěr si poděkujeme a projevíme úctu sebe samým a druhým. Nádhera.

Jdu za Monikou a zasypu ji haldou otázek (klasika). Dozvídám se, že jsem vlastně kripl (někdy vysvětlím) a že Power jóga možná není ten nejlepší druh jógy, že by pro mě byla ideální Hatha jóga. Ale mně se líbí Power jóga, říkám jí, a že se nevzdám a že ze mě bude jednou taky lektorka jógy!

Namaste 🙂

 

Facebook Comments
 


5 thoughts on “Jóga… a pocity začátečníka”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *