Sex v kamioně!

Error: Access Token is not valid or has expired. Feed will not update.
This error message is only visible to WordPress admins

There's an issue with the Instagram Access Token that you are using. Please obtain a new Access Token on the plugin's Settings page.
If you continue to have an issue with your Access Token then please see this FAQ for more information.

Znáte to, ne vždy jsme připraveni na odlišné kultury a ne vždy předvídáme situace, které se nám v životě stanou. Někdy jsme holt co na srdci, to na jazyku, a tak klidně řekneme černochům ”you are too black”, aniž bychom to mysleli tak, jak je to řečeno 🙂

Tady vám představuji blogery, jež ráda sleduji a jejichž články si pravidelně čtu, které jsem oslovila s otázkou jaký je váš nejvtipnější zážitek z cest? No a tady jsou jejich odpovědi a krátké představení jich samotných a blogů, jež tvoří…


 

Sympatická Ninka a Tomáš, kteří procestovali například Austrálii, Fidži nebo Šanghaj! Mimo super zápisky mají opět i krásné fotky.. 🙂 Kochej se ZDE!

Ninko a Tomáši, prozradíte nám, jaký je váš nejvíc funny zážitek z cest?

Keď sme boli na ostrovoch Vanuatu, išli sme na ostrov Ambrym, kde sme mali vyliezť na vrchol sopky. Veľmi sme sa ponáhľali, lebo popoludní išla loď, ktorou sme chceli z ostrova odísť. Päťhodinový výstup sme urobili za cca 2,5 hodiny, lávové jazero sme však kvôli hustému dymu nevideli. Čakali sme hodinu. Keď už sme sa otočili, že odchádzame, vietor dym rozfúkal a my sme videli sopku v plnej kráse. Nádhera. Utekali sme dole, aby sme stihli loď. Čakali sme na pobreží, miestni rozložili oheň, aby dali lodi znamenie, že tam čakáme a prišli nás zobrať. A viete čo? Neprišli. Loď jednoducho prešla okolo a nechala nás trčať na ostrove, z ktorého sme sa nemali ako dostať. Lietadlo odchádzalo z opačnej strany ostrova, na ktorú sa dalo dostať len loďou, navyše sme nemali dostatočnú hotovosť na letenku… Cesta nás napokon zaviedla cez bývalý kanibalský ostrov, na ktorom navyše stále popravujú ľudí za čarodejníctvo. V tom čase nám do smiechu nebolo, dnes sa však na tom všetkom už len zabávame.

Míša z itchyfeetdiary je mladičká krásná blondýnka, která projela již několik zemí a známých destinací. Mimo jiné natáčí i videa! Píše jak příběhy z cest, tak i různé rady a tipy, jak kde ušetřit.

Míšo, jaký je tvůj nejvíc funny zážitek z cest po světě? 

Nevím, jestli je tohle zrovna ten nejvtipnější zážitek, ale je to jediné publikovatelné, co mě teď napadá 🙂 Pravdou je, že ty nejvtipnější storky často vznikají v situacích, kdy si dva úplně neporozumí. Tak například když jsem chtěla na letišti v Kuala Lumpur ochutnat na snídani jejich tradiční kaya toast a objednala si k němu “soft-boiled egg”, nečekala jsem, že mi na talíři přistane úplně syrový vajíčko. To jsem samozřejmě zjistila až po rozbití skořápky, když se mi celé vajíčko rozteklo po stole.

Další Miška – tahle je mladá copywriterka, která se odstěhovala do Indonézie, odkud i pracuje. Píše nejen o cestování, ale i to práci jako Freelancer. Její blog nese zajímavý název – TheOneWhoWanders!

Miško – Jaký je tvůj nejvtipnější zážitek z cest? 

Vtedy, keď sa stal mi síce nebolo všetko jedno, ale nakoniec sme sa na tom riadne smiali. Vybrali sme sa na motorkách na sever Bali. Vždy je jeden zo skupiny navigátor, tentokrát to bola kamarátka. Navigácia kázala odbočiť na nejakú cestu plnú štrku a pokračovať 8 km. Asi skratka, usúdili sme. Po 500 metroch sa z dvoch pruhov pre motorky stal jeden a o ďalších pár metrov zmizol úplne aj ten. Ocitli sme sa v hustej džungli na zablatenej ceste a pomaly sa naše motorky začali do bahna zabárať. Navigácia stále trvala na tom, aby sme pokračovali rovno. Keď sme pochopili, ze tudy cesta nevede, stála som po členky v bahne aj so zapadnutou motorkou a nevedela urobiť krok bez toho, aby som sa nešmykla. Vytlačiť motorku bolo nemožné. Chceli sme ich tam nechať, lebo sa stmievalo, ale rozhodli sme sa skúsiť ešte zakričať o pomoc a dúfali, že niekto v tej džungli bude. Po chvíli sa ani neviem odkiaľ zjavili dvaja balijski šuhaji a začali sa na nás rehotať. Vytlačili jednu aj druhú motorku a my sme zablatené až po uši mohli pokračovať v ceste 🙂 


Cesta kolem světa za 80… nekonečno! 🙂


 

Ivetka a Ondra – blog vecernicci.cz – nejen, že mají super příběhy, ale i super fotky!! Omrkněte je 🙂 Navíc necestují do klasických cestovatelských míst, proto u nich jistě najdete i něco nového a neokoukaného!

Večerníčci, jaký je váš nejvíce funny zážitek z cest?

Těžko říct, který zážitek je zrovna ten nejvtipnější, ale nejvíc jsme se asi nasmáli, když jsme si v Kostarice potřebovali u čerpací stanice půjčit vysavač. Paní z obsluhy nerozuměla ani slovo, tak Ivetku napadlo, že si vypomůžeme pantomimou. Nejdřív jsme tedy ukazovali, jak držíme v rukou vysavač a jezdíme s ním po podlaze. Jen na nás zírala a pobaveně kroutila hlavou. Přidali jsme tedy ještě zvukové efekty. Ani hučení vysavače ale nepomohlo, a tak nezbylo než položit hlavu na sedačku a předstírat, že pusou vysávám prach. To už drobná Kostaričanka nevydržela a lámala se v pase, co jí to na pumpu přijelo za klauny. Že po ní chceme vysavač pochopila, až když už jsem vlastními silami vysál půlku kufru.

Oliver & Verča, to jsou dva mladí autoři nového blogu dvajavtom, pojďte je podpořit, ať se jim ze začátku lépe píše.. 🙂

 Jaký je váš nejvíc funny zážitek z cest?

Vtipných zážitkov bolo veľa, no pravidelne opakujúca je podozrievavosť dôsledných pracovníkov na letiskách voči Oliho osobe. Pri našich letoch sme sa ešte nestretli s tým, že by na letisku nepípal, neotierali ho lístočkom alebo mu neprehľadávali batožinu. Zatiaľ čo ja ho vysmiata čakám po kontrole, on príde bosý a povyzliekaný až po pár minútach. Pri každom lete sa už dopredu smejeme, čo budú chcieť a na čo sa ho budú pýtať tentokrát.


,,Naše free kempovanie v púštnej divočine Kalifornie…” Tenhle blog píší dva borci, kteří se světa vůbec nebojí, stopem cestují bez peněz, pocházejí spod Tatier a na Facebooku si říkají Naked Nomad & Trouble Traveler! 😀 Určitě vás zaujmou, už vidno z odpovědi..

Klochy, Jurky – Jaký je váš nejvíc funny zážitek z cest?

Ako sme sa počas ázijského dobrodružstva vybrali stopom z juhu Indie na sever a pribrali sme k sebe aj 18-ročnú Claudiu z Nemecka, ktorú sme stretli na dobrovoľníctve, a ktorá chcela ísť rovnakým smerom ako my, nie však sama stopom. Takúto príležitosť si nemohla nechať ujsť a tak sme sa o troch vydali na bláznivú cestu naprieč indickým vidiekom. Jedného večera, keď sme hľadali miestečko pre náš stan a pýtali sa podkurážených Indov, ktorí nám chceli nasilu dať peniaze, tak sa nám prihovoril vodič kamiónu aj s jeho kopilotom, že nás zoberú na nejakú ubytovňu ku jeho rodine. Ako sme prišli na parkovisko, vysvitlo z toho, že na ubytovňu pôjdu oni a my máme všetci traja prenocovať v kabíne kamióna. Nadšení sme hneď všetci prikývli a zvnútra sa zamkli na obrovskej posteli, ktorá sa rozprestiera po celej kajute, a ktorá má v strede dieru len na riadiacu páku. O pár minút sa naši ujovia vrátili, zaklopali nám a len dodali: Ale žiadny sex! To bolo srandy. Po skvelej noci opäť nového dobrodružstva sme sa pekne ráno zobudili a naši dvaja vodiči zoskočili zo strechy nášho kamiónu a popriali nám dobré ráno. Vôbec sme netušili, že žiadna ubytovňa v skutočnosti nebola a oni si v noci vyskočili v celkom veľkej zime na strechu vlečky svojho povozu, kde sa prikryli len tenkou dekou. A my jeden vedľa druhého pekne v teplúčku pod našimi spacákmi. Ľudia sú všade super. Teraz je na nás aby sme to posunuli ďalej.

Maruška není úplně klasická travelblogerka, má děti a živí se jako copywriterka, ona tomu říká datel 😀 Mě si ale získala hned stylem psaní, na nic si nehraje. A tak jsem ji oslovila a i její vtipný zážitek z cest přidala sem 🙂 Její blog má ještě lepší název: strč prst skrz prd!

Maru, tak co, prozradíš nám, co nejvtipnějšího jsi na cestách zažila ty?        

Technický antitalent – jezdíš vlakem?Já docela ráda, ale co mám auto, využívám už především to. Každopádně když si chceme vyčistit hlavu s přítelem tak auto necháme doma a občas zajedeme k Máchovu jezeru. Naposledy byl vlak hodně namlácený, bylo vedro a všichni prchali k jezeru.Ve vlaku na mě přišla potřeba na toaletu.  Šla jsem tedy k toaletě zvyklá na ty miniaturní záchodky které za dob mého mládí ve vlaku byly, jenže jsem se spletla. Doba se posunula a  ve vlaku byla toaleta, která se ovládala nějak po novu. Já jsem technický antitalent s nechutí číst návody, takže asi víš co bude následovat. Dveře záchodu se otevřely po zmáčknutí jednoho z tlačítek, která mi to tam nabízelo. Stejně tak se i zavřely. Nebudu popisovat jak vykonávám potřebu, ale tak uprostřed toho aktu jsem si vzpomněla, že bych se měla asi i zamknout. Koukala jsem na ty tlačítka a pak si i jedno vybrala. Po zmáčknutí toho tlačítka se začalo dít to, co nechce nikdo. Dveře se začaly otevírat a já tam s kalhotami na půl žerdi a vytřeštěnýma očima začala hystericky mačkat všechny tlačítka a modlit se aby se ty pitomí dveře zavřely. Snažila jsem se nedívat na lidi, kteří nepokrytě zírali na mě a dělala jsem neviditelnou. Co bylo horší, že jsem z toho záchodu musela i vylézt, což se mi vůbec nechtělo, ale protože u dveří stála babča a začala dělat haló, že se snad počůrá, tak jsem holt vylezla. Napíšu to takto. Když jsem šla na záchod, moc lidí se tam neusmívalo, když jsem šla zpět, smála se půlka vlaku. je pěkné vlastní blbostí pobavit tolik lidí, člověk má hned hezčí den. 😀


 

Odpověď mi sepsala další Miška, tahle je z blogu Travelismus.com. Miška cestuje s přítelem a mají za sebou místa jako exotickou Indonésii, Dubaj nebo USA

Jaký je tvůj nejvtipnější zážitek z cest? 

Tak tých mám hneď niekoľko…so smiechom vždy spomínam napríklad na to, ako som sa snažila na hoteli v Dubaji strčiť do zásuvky svoju nabíjačku až som vyhodila poistky. Najskôr som sa zľakla, že som vyhodila celý hotel, ale nakoniec to bola iba moja izba. 😀

Tak tato povedená rodinka, kde jména všech členů začinají na M, je super a nebojí se cestovat i s dvouma malýma raubířema! Doporučuji hlavně jejich článek, který napsali právě malí šohaji – stojí za to! 😀cestujsdetmi

Ahojte rodinko, prozradíte nám váš nejsrandovnější zážitek z cest? 🙂

Na tento trapas si všetci pamätáme, ako keby to bolo včera. Stáli sme s deťmi v rade v parížskom Disneylande na jednu atrakciu. Bolo leto, veľmi horúco a slnko pálilo. Pred nami černošská rodinka – rodičia a dve deti. Ale čierni tak, že museli byť zo Senegalu, Konga, alebo podobnej africkej krajiny. Otočili sa za nami, či by sme ich mohli odfotiť. Pravdaže, prečo nie. Rodinka stála pod strieškou, Marika na slnku. Aj keď sa štelovali ako chceli, boli im v tej tme pod prístreškom vidieť iba zuby a očné bielka. Marika zrazu na nich pri fotení prostoreko vyhŕkla: It is not good, you are too black. (Nie je to dobré, ste príliš čierni.) Tie ich pohľady ju prepichli v prvej sekunde ako to dopovedala “you´re black”. Našťastie si to uvedomila a hneď zachraňovala situáciu slovami, že sú v tieni, fotka je tmavá, ale na slnku to bude lepšie… 😀


Blog stěhujeme se na Bali Radima & Danči netřeba dlouze představovat, jsou to dva vyspělí lidé, ze kterých čiší láska. Já si je oblíbila od prvního momentu. Jejich blog se cestování sice až tak netýká, i když si svůj domov udělali na exotickém Bali, já ale jejich odpověď zařazenou mít chtěla, protože kolem sebe šíří lásku a otevírají lidem oči. Takže pokud je ještě neznáte, tak se začtěte do jejich článků, probudí ve vás touhu žít… 🙂

 Ahoj Radime, prozradíš nám váš nejvíce funny zážitek z cest? 

Nejvíce funny cestovatelský zážitek vlastně není vůbec vtipný, ale na konci toho zážitku se nám změnil život a s tím přišla i radost. Při naší cestě po Thajwanu a Filipínách nás smrt pronásledovala za každým krokem, ať už to, že jsme se ocitli v malé loďce na rozbouřeném moři při tajfunu, která se začala potápět, ikdyž před odjezdem bylo jasno a klidné moře. Přes zmeškaný let kvůli blbě koupeným letenkám, který spadnul a zahynuli všichni pasažéři. Přes setkání s 2m mangrovníkovým hadem z očí do očí. Až po té, co jsme si kupovali kufr, pak vešli do metra, a 10 minut poté celá čtvrt vybouchla, zahynulo několik desítek lidí, stovky byly zraněné a spadly dvě budovy. A my se vše dozvídali den poté, bez nejmenšího tucha, že se to stalo. Po této dovolené se nám svět obrátil na ruby a zjistili jsme, že není na co čekat. Že stresovat se v kanclu dokáže každý, ale život má být zejména radost. A tak jsme vše změnili a rozhodli se přestěhovat do ráje. Začít konečně žít a nejen přežívat.
Tak co, stalo se něco podobného někdy i vám? Klidně mi nějakou vaši story napište do komentáře, a možná tuto taky zařadím do článku! 😀
Moc děkuji všem blogerům, že si našli čas a sepsali mi své odpovědi! Snad vás tyto i pobavily… 🙂 Budu ráda, když článek níže ohodnotíte hvězdičkami (5 je nejvíc). Další otázku mám již připravenou, tak dejte LIKE mé Facebookové stránce, ať vám neunikne… 🙂
Facebook Comments
 


2 thoughts on “Sex v kamioně!”

  • Nepíšem žiaden blog, ani niesom extra veľký traveler po zahraničí, avšak na ,,cestách” vlakom som predsa len každý piatok a v nedeľu. Keď sa presúvam 250km z miesta bydliska do miesta prechodného bydliska. Na jednej takejto ceste som spoznala svojho milovaného muža. Bola 1. novembrové nedeľa a ja som cestovala s tromi kusmi batožiny, pretože začali udierať prvé mrazy a potrebovala som si preniesť už veci na zimu. K vlaku na perón vedie dosť veľké schodisko a ja som si ešte dole všimla celkom pohľadného muža. Šiel celý čas za mnou, a videl ako sa teperím hore tými schodami. Došli sme k vlaku, ja, úpenlivo premýšľajúc ako sa naložím do vlaku a on stojací za mnou. V tej dobe už to vo mne vrelo, mysliac si, že ma zo mňa skvelú zábavu, ale žeby mi pomohol, to nie…. Keď som už nakladala posledný kus batožiny do vlaku, nabral odvahu a poklepal mi na rameno, že či mi smie pomôcť. Ja som však nervózna po ňom vyštekla, že teraz už nemusí. Vošla som teda do vlaku, hľadala svoje kupé podľa miestenky, našla ho, vtrepala sa dnu a rozmýšľala som ako tie kufre dostanem hore do batožinového priestoru. Zrazu som si všimla ako nervózne stojí v uličke a pozerá na mňa. To som už fakt nevydržala a vyletela na neho, že prečo tak čumí. On chudák, hlava dole, že má tu tiež miestenku a , že či mi teda môže pomôcť vyložiť kufre hore. Tak som len bezmocne celá červená prikývla, potom sme si sadli, ja som sa mu ospravedlnila. Dali sa do debaty, ktorá vlastne neskončila a trvá už skoro 3 roky.

     
    • No veru pekná story, len stále vo mne ostává otázočka že či bol taký hanbľivý a preto ti nepomohol už od začiatku.. :-O ? Ale asi hej 🙂 Inak gratulujem a prajem veľa šťastia do života! 3 roky už je zopár pátkov! 🙂 A na aké výletíky chodieváte vy spoločne? Aspoň po SVK?

       

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *